Soli

 5/5

Sůl je tvořena kationtem kovu (nebo kationtem NH⁺₄) a aniontem kyseliny

V přírodě Většinou krystalické látky

Z roztoku je lze oddělit krystalizací

V krystalech solí jsou mezi částicemi iontové vazby, které jsou velmi pevné, tyto vazby jsou příčinou vysoké teploty tání a varu

V pevném stavu nevedou elektrický proud, vodné roztoky obsahují volně pohyblivé ionty které elektrický proud vedou

Vznik solí

Neutralizace
Reakce kovu s kyselinou
Reakce kovu s nekovem (přímé slučování prvků)
Srážecí reakce

Neutralizace

Rekce kyseliny s hydroxidem při které vzniká sůl a voda

Reakce kovu s kyselinou

S kyselinami snadno reagují pouze neušlechtilé kovy

Reakce za vzniku vodíku a soli

Srážecí reakce

Rekce dvou roztoků solí, při této reakci vzniká sraženina- nerozpustná pevná látka která se během reakce vylučuje z roztoku

Rozdělení solí

Soli bezkyslíkatých kyselin- většinou dvouprvkové sloučeniny, neobsahují v molekule atom kyslíku
Soli kyslíkatých kyselin- většinou tříprvkové sloučeniny, obsahují atom kyslíku, patří mezi ně i hydrogen soli
Hydráty solí

Názvosloví solí

Soli bezkyslíkatých kyselin

halogenidy- soli bezkyslíkatých kyselin (kyseliny chlorovodíkové)

sulfidy- soli kyseliny sirovodíkové

Soli kyslíkatých kyselin

kyseliny ve vodě ionizují za odštěpení vodíkových kationtů a aniontů příslušné kyseliny, ionizace kyseliny ve vodě se nazývá disociace

Odvozování

podstatné jméno odvozené od názvu kyseliny+ přídavné jméno odvozeného od názvu kationtu kovu (chlorid draselný, síran sodný)

zakončení názvu kationtu určuje jeho oxidační číslo

součet oxidačních čísel ve vzorci soli musí být roven 0

Hydrogeny soli

Kyseliny které obsahují více vodíkových atomů mohou při ionizaci postupně odštěpovat jednotlivé vodíkové kationty

Hydrogen soli obsahují anionty, ve kterých je jeden nebo více atomů vodíku

Počet odštěpených kationtů vodíku je shodný s oxidačním číslem vzniklého aniontu

Obsahují předponu hydrogen- před podstatným jménem názvu soli

Počet atomů vodíku, které anion hydrogen soli obsahuje označujeme latinskou číslovkou (1-mono, 2-di, 3-tri..)

Vzorce hydrogen solí tvoříme stejně jako u solí jenom před první prvek v aniontu připíšeme vodík

Příklady: hydrogenuhličitan sodný

Hydráty solí

V krystalech některých solí jsou vázány molekuly vody, v názvu soli toto vyjádříme tak že připojíme slovo hydrát spolu s latinskou číslovkou která vyjadřuje počet vázaných molekul vody

Příklad: pentahydrát síranu měďnatého, vzorec-CuSO₄*5H₂O

1-mono, 2-di, 3-tri, 4-tetra, 5-penta, 6-hexa, 7-hepta, 8-okta, 9-nona, 10-deka

Zástupci

Skupiny:

Dusičnany (soli kyseliny dusičné HNO₃)
Uhličitany a hydrogenuhličitany (soli kyseliny uhličité H₂CO₃)
Fosforečnany (soli kyseliny trihydrogenfosforečné H₃PO₄)
Křemičitany (soli kyseliny křemičité H₂SiO₃)
Sírany (soli kyseliny sírové)

Dusičnany

soli kyseliny dusičné (HNO₃)

Dusišnan sodný (NaNO₃)- ledek chilský
Dusičnan draselný (KNO₃)- ledek draselný

Využití: hnojiva, konzervace masa, výroba výbušnin

Uhličitany a hydrogenuhličitany

Soli kyseliny uhličité (H₂CO₃)

Uhličitany vznikají po odštěpení obou atomů vodíku
Hydrogenuličitany po odštěpení jednoho atomu vodíku

Uhličitan vápenatý (CaCO₃)

Výskyt: nerost kalcit ten tvoří horninu vápenec

Využití: výroba železa, získává se zněj pálené vápno, vodní kámen

Uhličitan sodný (Na₂CO₃)- soda

používá se do pracích prostředků na změkčování vody, výroba skla a mýdla

Hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO₃)₂

vzniká působením oxidu uhličitého a vody na uhličitan vápenatý

opštovným vysrážením z vodního prostředí vzniká vápenec který pak tvoří krápníky

Fosforečnany

soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H₃PO₄)

Výskyt: nerost apatit [Ca (H₂PO₄)₂], součást kostí a zubů

Využití: hnojiva (superfosfát)

Křemičitany

Soli několika křemičitých kyselin

Výskyt- ve formě nerostů, velmi rozšířené, 75% hmotnosti zemské kůry: kaolinit, živce, granát (pyrop), olivín, turmalín

Využití: kaolin (keramika), živce (glazury), drahé kameny (klenotnictví), kamenina

Sírany

Soli kyseliny sírové (H₂SO₄)

Pentahydrát síranu měďnatého (CuSO₄.5H₂O)- modrá skalice

Výskyt: nerost chalkantit

Využití: proti houbovým chorobám rostlin (fungicid)

Dihydrát síranu vápenatého (CaSO₄.2H₂O)

Výskyt: nerost sádrovec

Využití: výroba sádry, sochařství, sádrové obvazy v lékařství

Sádra: vypálením na CaSO₄ . 1/2H₂O (hemihydrát síranu vápenatého)- omítky, cement

Obsah