Obsah
Směsi jsou látky obsahující minimálně dvě složky, které je možné od sebe oddělit fyzikálně chemickými metodami- smísením látek se jejich chemická podstata nemění- látky tvořící směs nejsou chemicky vázány a poměr jednotlivých složek ve směsi lze měnit- podle složení se dělí na homogenní a heterogenní
Homogenní směs
Má ve všech svých částech stejné vlastnosti
Za homogenní jsou považovány i soustavy, jejichž vlastnosti se spojitě (plynule) mění
Velikost částic tvořících tyto směsi je menší než 10-9m
Příklad: vzduch, roztoky solí
Heterogenní směs
Skládá se ze dvou, případně více homogenních fází (oblastí)
Velikost částic je větši než 10-7m
Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních částí rozhraním, na němž se vlastnosti mění skokem
Příklad: směs, která vznikne dokonalým promícháním práškového zinku a síry- při přechodu z fáze tvořené zinkem do fáze tvořené sírou se prudce mění fyzikální a chemické vlastnosti prostředí
Zvláštní postavení v této klasifikaci mají tzv. disperzní soustavy, které se někdy přiřazují heterogenním soustavám
Podle velikosti rozptýlených (dispergovaných) částic se dělí do dvou skupin:
- Hrubě disperzní soustavy- průměr rozptýlených částic v disperzním prostředí je větší než 5*10-7
- Aerosoly (mlha, kouř, dým)
- Emulze (mléko)
- Suspenze (směs hydroxidu vápenatého a vody- pevná látka v kapalině)
- Pěna (šlehačka)
- Jemně disperzní soustavy- velikost rozptýlených částic je 10-9-5*10-7– označují se jako nepravé neboli koloidní roztoky- na rozdíl od hrubě disperzních soustav se částice rozptýlené v koloidním roztoku neusazují
- např. vaječný bílek